Když jsme vloni opouštěli Janoušov, slibovali jsme si s mými „začátečníky“, že příští rok už ten velký svah opravdu pokoříme.
Abychom si to lyžování opravdu užili a hlavně otestovali fyzickou a psychickou výdrž nás dospělých, rozhodli jsme se letos opět vrátit k tradici šestidenních výcviků (kdo to vymyslel!), tedy od neděle 19.2. do pátku 24.2. Loňští začátečníci se v lyžařské „školce“ na Bukové hoře cítili jako doma a zpočátku se trochu zlobili, že se musí tzv. rozjezdit spolu s úplnými začátečníky. Byli netrpěliví, chtěli na svah a jezdit. Uklidnili se, až když jsme je pustili na malou sjezdovku a nutno přiznat, že lyžovali, jako kdyby nikdy nesundali lyže. Proto už druhý den brázdili obří sjezdovku, na kterou se dosud dívali jen zezdola a do konce týdne si v ničem nezadali se zkušenými lyžaři, občas prvnímu družstvu dokonce šlapali na paty.
První družstvo proti tomu nic nenamítalo, naopak se někteří dobrovolně rozhodli přejít do druhého družstva, aby si údajně trochu odpočinuli.
Ve školce nám v úterý po odchodu druhého družstva zbylo už jen třináct úplných začátečníků, z nichž bylo ve středu, kdy jsme lyžovali jen dopoledne (odpoledne byl naordinován odpočinek v bazénu), vytvořeno 2b družstvo a opět odesláno na velký svah. Ve čtvrtek k nim přibyli ještě dva lyžaři ze školky.
Bilance letošního LVK: 34 účastníků
z toho na začátku 13 začátečníků, 6 mírně pokročilých a 15 lyžařů
na konci 4 mírně pokročilí a 30 lyžařů
Překonali jsme hodně strachu, obavy, nervozitu, únavu, nepřízeň počasí i nemoci a slzy a vrátili se se spoustou zážitků a s pocitem, že lyžování je zábava.
A příští rok na ten velký svah konečně vyjedu i já.
Mgr. Zdeňka Šmahelová
Mgr. Irena Růžičková
Jiří Skokanitsch
Zdeňka Staňková
Barbora Růžičková
Svátek má Jaroslav
