Fotosyntéza je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie slunečního záření na energii chemických vazeb. Slouží k tvorbě cukrů z oxidu uhličitého a vody.
Před samotnými badatelskými pokusy jsem nejdříve s žáky 7. ročníku zopakoval základní informace o fotosyntéze, jako například, že kyslík nevzniká při dýchání rostliny, ale jako vedlejší produkt přeměny anorganických látek na organické. Dále také to, že fotosyntéza vzniká v chloroplastech zelených rostlin a že se jedná o tzv. autotrofní výživu. Celkově jsme k tématu přistupovali více z hlediska biologického nežli chemického.
Při samotném zkoumání se žáci rozdělili do tří skupin, ve kterých prováděli několik pokusů, při nichž použili kádinky se studenou vodou, několik vzorků listů rostlin, a dokonce i části vlastního těla. Vytvořili si hypotézu, kdy napsali svůj názor na to, co se stane s listem rostliny po jeho ponoření do vody. Pozorováním zjistili, že se na jejich povrchu objevily drobné kuličky oxidu uhličitého, čímž se potvrdila hypotéza některých z nich, že rostlina skutečně také dýchá, a to nejvíc povrchem listů. Díky předchozímu studiu už ovšem věděli, že rostlina neprodukuje tímto svým dýcháním kyslík, ale že dýchá stejně jako všechny ostatní živé organismy, tedy že vdechuje kyslík a vydechuje oxid uhličitý. Nakonec si někteří žáci vyzkoušeli stejný pokus i se svou rukou. Výsledný efekt byl stejný a potvrdilo se tím, že i člověk dýchá celým povrchem těla.
Bc. Stanislav Stehlík
Svátek má Marek